Vybavení akvária
Akvárium lze úspěšně provozovat i bez zvláštního technického vybavení. Technická zařízení ale umožňují chovat náročnější živočichy i rostliny a významně ulehčují údržbu akvária.
Osvětlení
Při zajišťování vhodného osvětlení se nelze spoléhat pouze na denní světlo a je tedy nezbytné si vypomáhat umělým osvětlením. Pouze u malých akvárií postačují klasické případně moderní "úsporné" žárovky. Klasické žárovky jsou však nevhodné, hlavně vzhledem k jejich krátké životnosti, energetické náročnosti i nadměrné produkci tepla.
Zdroj: Google.cz
U převážné většiny nádrží jsou tedy nejvýhodnější a často jedinou alternativou zářivky. Již při koupi naší nádrže musíme tedy počítat s nutností pořízení horního krytu akvária včetně osvětlení. V nabídce akvarijní techniky je výběr z mnoha nejrůznějších typů osvětlovacích krytů, které je vhodné si pořídit zároveň již s akváriem. Vybírejme však jen ty kryty, které disponují dostatečnou intenzitou osvětlení, případně u nich existuje v případě potřeby možnost přidání dodatečného zdroje světla. Naprosto nevhodné jsou "profesionálně" vyráběné kryty z vytvarovaného černého plastu, osazené jedinou zářivkou, uvnitř bez jakékoliv odrazové reflexní plochy a bez možnosti případného rozšíření o další trubice. Intenzita takovéhoto osvětlení může být hlavně vzhledem k požadavkům rostlin nedostačující. Pro technicky zdatné akvaristy se nabízí také možnost, vyrobit si kryt s osvětlením svépomocí. Vždy ale musíme pamatovat na bezpečnost elektroinstalace! Spodní hrana krytu by měla přesahovat kousek níže pod hladinu vody v akváriu. Zamezí to rušivému prosvítání světla a skryje se nejen samotná hladina, ale i případné podélné skleněné výztuhy.
Vytápění
Převážná většina tropických sladkovodních ryb vyžaduje určitou stálou teplotu vody, která se pohybuje v rozmezí kolem 22-26°C podle nároků jednotlivých chovaných druhů ryb. Tuto vhodnou teplotu nám zajistí nejlépe ponorné elektrické topítko se zabudovaným termostatem. Nedoporučuji dříve vyráběná a nyní ještě občas také nabízená samostatná topítka bez termostatu. Na trhu existuje nepřeberné množství různých značek a typů. Vybíráme však především podle výkonu topítka ve wattech (W). Pro většinu nádrží v běžně vytápěných místnostech postačí výkon kolem 0,5 W na 1 litr objemu nádrže. U akvárií umístěných v chladnějších prostorách volíme pak odpovídající vyšší výkon topítka a naopak. Dalším nezbytným doplňkem v akváriu, i pokud máme topítko s termostatem a stupnicí nastavené teploty, je také teploměr.
Zdroj: Google.cz
Může se totiž lišit teplota nastavená na stupnici termostatu a skutečná teplota vody v akváriu. To platí hlavně při nižší okolní teplotě vzduchu v místnosti, kdy může být při nedostatečném výkonu topítka takový rozdíl dosti podstatný.
Při déletrvajících vedrech může teplota v některých bytech a následně i teplota vody v akváriu stoupat až k 30 °C i výše. Pokud nejsme šťastnými majiteli klimatizace, objevují se pak časté dotazy - jak chladit vodu v našem akváriu?
Běžné druhy ryb krátkodobě takovéto zvýšení teplot zvládnou bez problémů. Při teplotách vody po více dnů nad třicetistupňovou hranici a pro druhy ryb, které mají teplotní optimum při nižších teplotách lze pak doporučit některá z následujících opatření. Snížíme intenzitu či dobu osvětlení (vysoká teplota v uzavřeném prostoru krytu) a lze také doporučit zabudování malých ventilátorků z počítače do osvětlovacího krytu, které pak vyhání teplý vzduch od zářivek z krytu ven. Částečně pomůže i dlouhodobě zapnutý větší stolní ventilátor nasměrovaný na akvárium. Při vyšších teplotách klesá ve vodě obsah rozpuštěného kyslíku, takže zavedeme silné vzduchování či přivzdušňování pomocí filtrace a pokud sytíme vodu CO2, vypneme jeho přívod. Zejména v rostlinami hustě zarostlé nádrži a při hladině plné plovoucích rostlin pak nad ránem ryby lapají u hladiny po vzduchu a hrozí nebezpečí jejich udušení. V noci totiž neprobíhá fotosyntéza a rostliny pak také spotřebují nemalé množství kyslíku. Poměrně málo účinné a pouze nárazové, s krátkodobým účinkem jsou způsoby chlazení vody pomocí výměny části vody za studenou, vkládání ledu (zmrzlá voda v PET láhvích) apod.
Samostatné profesionální chladicí systémy pro akvária jsou finančně velmi náročné a své uplatnění mohou najít snad pouze v mořské akvaristice. Z tohoto důvodu by se už mnohem lépe vyplatila investice do klimatizace pro celou místnost, díky čemuž budou mít přijatelnou teplotu nejen ryby, ale i my.
Vzduchování
K čemu nám slouží a proč je nutné mít v akváriu vzduchování? V akváriu, které je pouze více či méně dokonalou napodobeninou živé přírody, je na rozdíl od přirozeného prostředí na malém prostoru velké množství živočichů a organismů vyžadujících dostatek kyslíku. Zároveň je také potřeba zajistit určité minimální proudění vody a její rovnoměrný pohyb po celé nádrži.
Zdroj: Google.cz
Nejsnadnější a nejlevnější varianta jak toho docílit, je pomocí membránového vzduchovacího motorku vhánět hadičkou vzduch do nádrže přes vzduchovací kamínek. Určitou nevýhodou některých levných membránových kompresorků je jejich hlučnost, kterou můžeme částečně snížit měkkým podložením motorku, např. molitanem. Samotnému bublání vody však bohužel zamezit nejde. Při nákupu těchto motorků si všímejme u jednotlivých typů také dostupnosti náhradních pryžových membrán, které je po určité době nutné vyměnit. Proud bublinek stoupajících ode dna ke hladině by samozřejmě neměl být příliš silný, aby se rybky necítily jako v horském potoce. Regulaci nám zajistíškrtítko, případně některé typy vzduchovacích kompresorů bývají vybaveny již přímo regulačním ventilem. Stejně tak jsou škrtítka nutná v případech, kdy používáme motorek současně k pohonu vzduchem poháněného filtru zároveň se vzduchovacím kamínkem. Pokud máme vzduchovací motorek umístěn pod úrovní hladiny, je nutné si pořídit takézpětný ventil, který zabraňuje nežádoucímu vniknutí vody samospádem z nádrže do motorku při vypnutí proudu.
Lze sice namítnout, že funkce, které nám zajišťuje vzduchování, lze nahradit vhodnou filtrací, čímž se také docílí dostatku kyslíku, pohybu a míšení vody. Přesto je lepší i tak si klasické vzduchování pořídit a mít je připravené, neboť se nám může hodit při neočekávaných situacích, jako jsou např. letní vedra, při kterých hrozí nedostatek kyslíku díky vysoké teplotě vody, nebo při léčení rybího osazenstva nádrže, kdy je filtrace omezena či vypnuta a je nezbytné vodu dostatečně provzdušňovávat, případně u různých poruch filtru apod.
Filtrace
Filtrace nám v akváriu napomáhá udržovat potřebnou biologickou rovnováhu. Bylo by však zavádějící spoléhat se při provozu akvária na jakýkoliv filtr, jako na technické zařízení, které nás zcela zbaví starostí s údržbou vody v naší nádrži. Ani ten technicky nejdokonalejší, nejdražší filtr renomované značky ve většině případů nemůže zajistit trvale a dlouhodobě takovou kvalitu vody, že bychom se obešli bez pravidelné částečné výměny vody a odkalování štěrkového dna.
Mechanická filtrace - jejím účelem je odstranit z vody rozptýlené nečistoty a drobné částice, nedokáže však vyčistit zakalenou vodu od již rozpuštěných látek. Mechanické filtry je proto potřeba pravidelně a často čistit, aby se zachycené nečistoty nerozkládaly a nezatěžovaly vodu. Po čase se v nich však usadí bakterie a takový filtr pak začne vodu filtrovat také biologicky.
Biologická filtrace - filtraci zajišťují ve filtru usazené nitrifikační bakterie, kdy při oxidaci, tj. za přítomnosti kyslíku, probíhají procesy odbourávání dusíkatých sloučenin. Pro účinnou filtraci je potřeba dostatečně velký objem filtrační hmoty a její správná struktura, která má zajistit co největší vnitřní plochu pro usazení bakterií.
Základní rozdělení nejběžnějších typů filtrů:
- vnitřní filtry - Jsou umístěné přímo v akváriu, objem filtrační hmoty je menší, filtry se zabudovaným vlastním čerpadlem pak v menších nádržích vytváří intenzivnější proud vody.
- vnitřní molitanový filtr poháněný vzduchovacím motorkem - nejednodušší, nejlevnější, filtr využívá stoupání vzduchu, který před sebou tlačí vodu a zároveň ji za sebou nasává
- vnitřní filtr z čerpadlem u hladiny a molitanovým blokem, přes který je voda nasávána
- vnitřní ponorný elektrický filtr s vlastní uzavřenou nádobou na filtrační hmotu
- vnější filtry - Jsou umístěné mimo nádrž, objem filtrační hmoty může být větší než u vnitřních filtrů - tzn. může probíhat ve větším rozsahu biologická filtrace. Voda se čerpadlem přivádí a vrací zpět pomocí hadic nebo trubek. Můžeme použít profesionálně vyráběné venkovní tzv. hrncové filtry nejrůznějších značek a nebo si technicky zruční akvaristé mohou levněji vyrobit vlastní venkovní filtr. Je potřeba dát pozor na nebezpečí vytečení vody z nádrže, tzn. kontrolovat těsnost všech spojů ve filtru.
- půdní filtry - Skládají se z plastového roštu položeného na dně pod štěrkem odkud je voda čerpána a proudí přes dno od shora dolů případně i opačným směrem. Tyto filtry jsou sice zpočátku dostatečně účinné, ale posléze se špatně čistí a jsou naprosto nevhodné pro rostliny, neboť díky nepřirozenému proudění ve dně omezují jejich růst tím, že dochází k blokaci příjmu živin kořeny.
Ostatní pomůcky
Ke každému akváriu jsou mimo hlavního technického vybavení nezbytné také další nejrůznější drobné pomůcky, sloužící pro provádění pravidelné údržby i pro běžný provoz nádrže.
- Odkalovací zvon, hadice - Na samotnou výměnu vody se hodí hadice s větším průměrem, kde voda pak odtéká rychleji. Na odkalování je pak vhodnější naopak tenčí hadice, aby nedocházelo k odsávání písku. Ze stejného důvodu by měl mít odkalovací plastový zvon dostatečnou délku.
- Kbelík - Doporučuje se používat jeden výhradně pro vodu do akvária, nikoliv nějaký společný z domácnosti pro úklid či praní.
- Magnetická stěrka na sklo - Praktická věc pro ty, kteří si nechtějí máčet ruce při čištění skel zevnitř. Na silnější skla větších nádrží je nutný větší, silnější magnet.
- Stěrka na sklo se žiletkou - Na pevné, přisedlé řasy je magnet slabý. Obavy o poškrábání skel žiletkou jsou zbytečné. Dá se nahradit měkkou molitanovou houbou. Pozor - vyvarujte se používání drsné strany u mycích houbiček na nádobí, kde poškrábání skel hrozí velmi snadno.
- Síťka - Na přelovování a odchyt ryb používejte při více nádržích pro každou z nich samostatnou síťku. Pro odchyt menších rybek výborně poslouží i skleněná chytací "fajfka".
- Teploměr - Při nákupu porovnejte u několika kusů, jaké ukazují teploty. Naměřená hodnota se totiž může lišit u některých nepřesných teploměrů až o několik stupňů.
- Krmítko - Pokud chcete, aby se podávané krmivo udrželo v jednom místě, tak se dají používat různá plovoucí krmítka na hladinu na veškeré druhy potravy.
- Testy - Pro zjišťování parametrů vody kterými jsou: pH, celková či uhličitanová tvrdost vody, obsah amoniaku, dusitanů, dusičnanů, fosfátů, železa. Po získání určitých zkušeností a praxe již však není nutné neustále vodu testovat a dá se bez toho obejít.